líc pohlednice která putovala za strýcem Lojzíkem na italskou frontu

74. císařsko-královský pěší pluk, 14.rota,1.četa

 

Čas oponou trhnul a strýce Lojzíka za nedlouho císař pán poslal s maršbaťákem (pochodovým praporem  74. císařsko královského pěšího pluku , mírovou posádkou v Jičíně) na italskou frontu, ze které se šťastně vrátil. Rodiné foto jako pohlednice putovala za ním.

Tatínek na fotografii v náručí babičky se začal batolit po dvorku a rodina se rozrostla, narodili se ještě strejda Pepa a Éda. Teta Pavlína a Andula se provdaly a odešly z domova.V roce 2000 nikdo z památečného rodinného fota již nebyl mezi živými.

Ani 74. K.K.Inf.regiment , který se stal za mojí vojenské služby  74. motostřeleckým plukem  Československé lidové armády  mírovou posádkou v Karlových Varech se roku 2000 také nedočkal. Jako nadbytečný byl sakumprásk s celou 1.armádou o 4 divizích  zrušen. Na místě bojeschopného pluku je zde armáda nadbytečných úředníků tyjících z našich daní což se mne  nelíbí. Krajské úřady jsou pro správu státu  nejen zbytečné ale mnohdy i škodlivé. Příkladmo zcela nesmyslná asymetrie  státní správy hospodářsky neorganických umělých celků (Královehradeckého a Pardubického kraje kde Krajská centra jsoo vzdálena 26km a na své hraniční města to mají 100 km. ), organizace železniční dopravy podle krajů .....etc.

Zázrakem se zachovalo  i cosi užitečného  , z  kuchyňský bloku kasáren  74.msp se stala Krajská knihovna . 

Já osobně se z knihovny  raduji a žiji v naději, že  recyklaci vojenských arzenálů budou kazisvěti páchat daleko od Tample i Karlových Varů kde žiji .

Nejsem si  zcela jist zda toto řešení nebylo předčasné, mírová koexistence  je stále  ohrožena .