|
||||
|
Tábor
Tento zalesněný vrch, vysoký 678 m, se vypíná tři kilometry jižně nad Lomnicí n. P. a je dodnes vyhledávaným poutním místem. Má celou Lomnici a její dění, jak se říká, „jako na dlani“. Původně byl Tábor nazýván chlumem, jako mnohý, lesem porostlý kopec v našich zemích. Pojmenování Tábor pochází z doby husitské, která s oblibou dávala mnohým vodám i horám různá biblická jména. Za zakladatele poutního místa na Táboře se považuje na základě pověsti arcibiskup Arnošt z Pardubic. Arcibiskup prý sám vynesl na horu Tábor kříž s Ukřižovaným, který upevnil na strom. Takto tedy vznikla poutní tradice této hory – významného poutníka následovaly četné zástupy, které stoupaly k místu, jež bylo považováno za svaté. Roku 1527 nechal Vilém z Valdštejna na vrcholu Tábora zbudovat dřevěný kostel, na jehož místě dnes stojí barokní kostel Proměnění Páně, který nechal roku 1704 postavit hrabě Václav Morzina a jeho manželka Eva Konstancie. První dvacet dva metrů vysoká rozhledna na hoře Tábor byla zbudována v roce 1888 mistrem Pošepným. Byla dřevěná na zděné podezdívce. Její kostra však začala hnít a rozhledna musela být zbourána. Již roku 1911 byla na jejím místě slavnostně otevřena nová, 35 m vysoká rozhledna s vyhlídkovým ochozem. Byla pojmenována po významném propagátorovi turistiky a našeho města, Josefu Tichánkovi. Protože nová rozhledna přilákala mnoho turistů, byla zde v roce 1913 postavena tzv. Hornychova chata. Restaurace poskytovala po dlouhá léta příjemné posezení s dobrým obědem, v dnešní době bohužel prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Zejména o pouti chodí lomničtí rádi na Tábor Křížovou cestou, která je lemována 13ti pomníčky, které byly postaveny ze sbírek dárců v roce 1898. Na počátku Křížové cesty je sousoší od Stanislava Suchardy, které představuje Krista uzdravujícího Lazara. V polovině cesty na horu Tábor se můžeme zastavit u studánky Křížovky, nacházející se u sousoší Krista s Lazarem, o níž lidé dříve věřili, že má kouzelnou moc, voda z ní měla uzdravit bolavé oči.