Atlas strojů
Fotogalerie
Historie
Parní jízdy
Muzea
Odkazy
Značení
Lokomotiva
Slovník
Stáhni si...
Napište mi.
 
200.0252.0264.0275.0
300.6310.0310.1313.4
354.1354.7365.0375.0
387.0404.0411.0414.4
422.0423.0433.0434.2
437.0464.0464.1464.2
475.1477.0498.0498.1
524.1534.0555.0555.3
556.0623.0U37.0 
 
Tyto stránky jsou umístěny zdarma na serveru...

WebZdarma.Cz - 50 MB prostoru + vyber z 16 domen !

Lokomotiva 434.2

"Dvojka"

434.2

Základní technická data:

Výrobce: Škoda, ČSD dílny Nymburk, Louny a Plzeň
Charakteristika: 1´ D p2
Rok výroby: 1924
Období provozu u ČSD: 1924 - 1980
Hmotnost (služební): 69,5 tun

Popis

V roce 1918 převzaly ČSD 306 zastaralých a nehospodárných strojů řady 170 K.k.St.B. a ještě přikoupily v letech 1919 až 1921 dalších 71 nových. Z celkového počtu 377 strojů přeznačily 368 na řadu 434.0, devět zbývajících lokomotiv, 170.11, 68, 74, 91, 101, 107, 102, 107,157 a 217 se nepřeznačilo. Řada 434.0 měla díky své početnosti pro ČSD klíčový význam, ale vzhledem k její morální zastaralosti a vysokým provozním nákladům byla zahrnuta do rozsáhlého rekonstrukčního programu. Ten se týkal pečlivě vybraných typů lokomotiv, kterým se modernizací výrazně snížily náklady na údržbu a provoz a prodloužila se jejich životnost. Jako první byla pro rekonstrukci vybrána řada 170, projekt a realizace prvních strojů byly provedeny v letech 1924 ve Škodových závodech v Plzni a rekonstrukce pokračovaly od roku 1930 v dílnách ČSD. V roce 1924 byly rekonstruovány 170.11, 68, 101 a 107 (Škoda Plzeň), v dalším roce 170.91, 102, 217, 74 a 157. Cena rekonstrukce se u každého stroje lišila, v průměru byla půl milionu korun.
ČSD je v uvedeném pořadí nově označily 434.201 až 209. Konstrukční úpravy se týkaly především kotle, parního stroje a výstroje lokomotivy. Kotel se naprosto změnil v ležaté části, nový plán trubek měl 19 žárnic a 110 kouřovek, změnila se také skříňová část kotle zvětšením topeniště. Celková výhřevná plocha činila 162,9 m2, nepřímá plocha 148,6 m2 a přímá výhřevná plocha se zvětšila na 14,3 m2. Malotrubnatý přehřívač měl výhřevnou plochu 77,3 m2, nejvyšší dovolený tlak páry v kotli se nezměnil, stejně jako roštová plocha. Nová prodloužená a prostornější dýmnice o délce 1627 mm později vzhledově odlišovala tuto řadu od ostatních. Dýmniční dveře byly kulaté se středovým uzávěrem, na dýmnici vpředu litinový komín s charakteristickou korunou, za ním z přehřívačové skříně přes plášť dýmnice vystupující nasávací záklopka. Původní šoupátkový regulátor v předním dómu se nahradil novým ventilovým. Původní blok válců sdruženého parního stroje nahradil nový blok s průměrem válců 570 mm a v šoupátkových komorách s vnitřním vstupem páry se nacházela pístová šoupátka o průměru 250 mm. V tyčoví Heusingerova rozvodu se změnily pouze předstihové páky vedené nahoře křižáčkem a prodloužené šoupátkové tyče. Pojezd zůstal beze změn, jen místo obručí 50 mm silných se začaly používat 75 mm silné, což se stalo u ČSD standardem.
Do výbavy patřil také na levé straně instalovaný injektor na výfukovou páru Friedmann LF Metcalfe, jehož využívání přineslo úsporu až 12 % na vodě a palivu. V roce 1930 se v dílnách ČSD přestavěly dvě lokomotivy. O rok později také dvě, až v roce 1932 se rekonstrukce rozběhly plným proudem, řada 434.2 se rozrostla o 29 strojů a každým rokem modernizovaných strojů přibývalo. Do roku 1938 to bylo celkem 266 lokomotiv. Se zavedením tlakové brzdy u nákladních vozů do roku 1935 se všechny vybavily touto brzdou. Při zkouškách rekonstruovaných lokomotiv 354.6 a 434.2 v roce 1925 se zjistilo, že u řady 434.2 se proti strojům 434.0 zvýšil indikovaný výkon z 810 kW až na 1010 kW.
Vedení ČSD došlo k závěru, že by se přestavby rozhodujících řad, 354.6, 434.0 a 523.0, měly uskutečnit v příštích šesti letech i na úkor nákupu nových lokomotiv. Zájmy výrobců však sehrály svoji úlohu, a tak se zamýšlený plán uskutečnil později. V roce 1938 spolu s odstoupeným pohraničím se předalo DR 80 strojů řady 434.2, které je označily řadou 56.36.
V Protektorátu Čechy a Morava byl záhy pociťován nedostatek lokomotiv, ale až na výjimky český průmysl nové stroje státním drahám pro svou zaneprázdněnost nesměl dodávat. Bylo však povoleno pokračovat v rekonstrukcích řady 434.0. V jejich provedení došlo k úpravě, v ležatém kotli se změnilo dělení trubek. Kotel měl 90 žárnic a 33 kouřovek, celková výhřevná plocha se zmenšila na 155,3 m2, nepřímá plocha na 141 m2. Změnou byl i velkotrubnatý přehřívač páry s 33 články o výhřevné ploše 38,3 m2. V letech 1939 až 1944 se přestavělo 67 lokomotiv, z toho v roce 1943 jen jeden stroj, 434.2333.
Po roce 1945 se v rekonstrukcích pokračovalo, do roku 1951 se přestavělo ještě 12 lokomotiv. Poslední přestavěnou byla 434.2341 v listopadu 1951. Rekonstruováno bylo celkem 345 lokomotiv této řady. Během rekonstrukcí byla jedna lokomotiva násilně poškozena, poté opravena a odprodána na vlečku. Ve stavu ČSD tak bylo pouze 344 rekonstruovaných strojů.
Některé z posledních rekonstruovaných strojů 434.2340 až 2345 měly po vzoru řady 354.1 písečník za druhým parním dómem. Rekonstrukce tohoto typu patřila mezi nejzdařilejší v Evropě. Proti řadě 434.1 se sice tažná síla nezvětšila, ale vykazovaly se úspory na palivu a vodě. Mezi personálem se jednalo o oblíbený typ, který sice byl náchylnější na horký chod tyčových ložisek a při rychlostech mezi 50 až 60 km/h se vlivem převislých hmot vpředu vrtěl, ale jeho ostatní kladné vlastnosti tyto nedostatky vysoce převyšovaly.
Na rovině lokomotiva řady 434.2 uvezla vlak o hmotnosti 1400 tun rychlostí 58 km/h, na stoupání 5 promile 600 tun rychlostí 51 km/h a na stoupání 10 promile stejnou hmotnost rychlostí 30 km/h.
Stroje řady 434.2 se spřahovaly zpočátku se stejnými tendry jako řada 434.0. Byly to tendry řad 414.0, 516.0, 517.0 a později také nové tendry 815.0. Do začátku šedesátých let dvacátého století bylo zakázáno řadu 434.2 nasazovat na posun, směly pouze na traťové výkony. Byly také modernizovány, dosazovalo se elektrické osvětlení, sklopná dna popelníků, ale nejvíce je zasáhla poslední modernizace. Na 127 lokomotiv byla dosazena nevzhledná plochá dyšna Giesel, která ale měla vliv na zvýšení účinnosti lokomotivy a menší opotřebování ložisek tyčoví. V provozu je bylo možno vidět téměř všude, již zmiňovanou použitelností a přechodností přežily řady podstatně modernější. S jejich vyřazováním se až na výjimky začalo ve větší míře krátce před rokem 1970, poslední byly zrušeny 434.2243, 2315 a 2327 na konci roku 1980. Několik strojů se dochovalo dodnes, 434.2298 vyřazená v roce 1975 je neprovozním exponátem NTM Praha, 434.2186 nebyla vlastně vyřazena vůbec a je jednou z provozuschopných parních lokomotiv ČD. Na Slovensku je zachována 434.2338, která jako jediná z dochovaných má plochou dyšnu Giesel.

Technická data

Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] 345
Evidenční číslo 01-355 01-335*)
Uspořádání pojezdu (charakteristika) 1´ D p2 1´ D p2
Průměr hnacích dvojkolí [mm] 1258 1258
Nejvyšší povolená rychlost [km/h] 60 60
Služební hmotnost (doplněné mazivo, palivo a voda) [t] 69,5 69,5
Adhezní hmotnost [t] 58 58
Počet parních válců [kus] 2 2
Průměr parních válců [mm] 570 570
Celková výhřevná plocha kotle [m2] 162,9 155,3
Výhřevná plocha topeniště [m2] 14,3 14,3
Výhřevná plocha přehřívače [m2] 77,3 38,3
Výhřevná plocha trubek [m2] 148,6 141
Plocha roštu [m2] 3,91 3,91
Počet trubek žárnic [kus] 19 90
Tlak páry v kotli [bar] 13 13
Druh rozvodu [typ] Heusinger Heusinger
Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] 150 150
Přibližný výkon [kW] 1010 1010
Zásoba vody a uhlí [m3] - / - - / -
Tendr [řada] 516.0 516.0

*) s malotrubnatým přehřívačem

na začátek

Jedná se o ukázku z publikací nakladatelství CORONA, Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD.